KONTROLNÍ HLÁŠENÍ
S účinností od 1. 1. 2016 vzniká plátcům DPH povinnost podávat tzv. kontrolní hlášení, které v souvislosti s režimem přenesení daňové povinnosti nahrazuje současný výpis z evidence pro účely daně z přidané hodnoty podle § 92a zákona o DPH a zároveň tiskopis evidence pro daňové účely dle § 44.
Plátce – právnická osoba podává kontrolní hlášení vždy za kalendářní měsíc, a to do 25 dnů po skončení kalendářního měsíce bez ohledu na své zdaňovací období. Fyzická osoba podává kontrolní hlášení ve lhůtě pro podání daňového přiznání (tzn. měsíčně či čtvrtletně) do 25 dnů po skončení zdaňovacího období.
Kontrolní hlášení je nový druh daňového tvrzení, které je zavedeno Finanční správou proto, aby se omezily daňové podvody. Obsahuje vybrané údaje o plněních, jež plátce vykazuje ve svém přiznání k DPH, toto daňové přiznání však nenahrazuje. Podat ho bude možné pouze elektronicky a plátcům daně z přidané hodnoty vzniká tato nová povinnost od 1. 1. 2016. Podání je povinné, proto při nesplnění nebo opoždění hrozí sankce od správce daně.
Plátce – právnická osoba podává kontrolní hlášení vždy za kalendářní měsíc, a to do 25 dnů po skončení kalendářního měsíce bez ohledu na své zdaňovací období. Fyzická osoba podává kontrolní hlášení ve lhůtě pro podání daňového přiznání (tzn. měsíčně či čtvrtletně) do 25 dnů po skončení zdaňovacího období.
Informovanost o kontrolním hlášení
– Zákon 360/2014 Sb.
– Účinnost od 1. 1. 2016
– Povinnost odeslání na příslušný Finanční úřad v XML struktuře
Proč nestačí daňové přiznání k DPH?
V daňovém přiznání k DPH plátci uvádí součet faktur jedním číslem. Z tohoto čísla není možné zjistit jednotlivé fakturované částky. Pokud správce daně nezná hodnoty jednotlivých faktur, těžko prověřuje oprávněnost nároků na odpočet daně. V případě podezření musí správce daně zahájit zdlouhavou a nákladnou kontrolu a často tak není možné zabránit podvodu…
Údaje pro kontrolní hlášení
Finanční správa získá využitelné informace mezi kým, kdy a za kolik proběhl obchod. Možnost zneužití informací získaných z kontrolního hlášneí je mizivá neboť zde nebudou zveřejněny informace o marži, předmětu obchodu ani o množství. Veškeré tyto údaje může Finanční správa získat již dnes ale ne tak rychle a kvalitně.
Data od dodavatele a odběratele se budou vzájemně „párovat“, a tím se docílí snadné identifikace problémových plátců v relativně krátkém čase.
Sankce
Existence sankcí za nesplnění povinností je nezbytná. V opačné případě by se jednalo o neúplnou právní normu. Finanční správa nepředpokládá, že sankce budou masivně nasazeny. Systém bude nastaven tak, aby toleroval drobné nesrovnalosti. Jeho cílem je, aby sankce dopadly pouze na problémové daňové subjekty.
Sankce – současný stav
– Sankce vznikající ze zákona – bez možnosti správního uvážení na straně správce daně
– Nepodání kontrolního hlášení a následná dobrovolná náprava – pokuta 1 000 Kč
– Nepodání kontrolního hlášení a následná náprava až po výzvě – pokuta 10 000 Kč
– Nepodání kontrolního hlášení ani na základě výzvy – pokuta 50 000 Kč
– Nereagování na výzvu k opravení kontrolního hlášení – pokuta 30 000 Kč
– Sankce s možností správního uvážení na straně správce daně
– Nezměnění nebo nedoplnění nesprávných nebo neúplných údajů prostřednictvím následného kontrolního hlášení na základě výzvy správce daně – pokuta do 50 000 Kč
– Závažné ztěžování nebo maření správy daní – pokuta do 500 000 Kč